Jak žádat o příspěvek na péči



Nemoc, stáří či určitý druh postižení bývají v mnoha případech spojeny s nutností pomoci od jiné osoby. V ideálním případě by touto osobou měl být někdo blízký. Péče o nemohoucího je však obvykle náročná, a to jak z hlediska psychické zátěže, tak také časové náročnosti. Tuto situaci by měl pomoci zvládnout zejména příspěvek na péči. V následujícím textu přinášíme základní informace a odpovědi na otázky, které se tohoto příspěvku týkají. Dočtete se také o dalších postupech spojených s touto situací.

Pro další informace můžete kontaktovat například Národní radu osob se zdravotním postižením ČR nebo některou z bezplatných občanských poraden.



Kdo pobírá příspěvek na péči?

Příspěvek na péči pobírá osoba, která potřebuje pomoc někoho jiného. Oprávněnou osobou k pobírání příspěvku tedy není ten, kdo pečuje, ale ten o nějž je pečováno. Dotyčná osoba si může zvolit, jak příspěvek na péči použije. Musí však být schopná prokázat, že je využíván skutečně k tomu, k čemu je určen.


K čemu může být příspěvek na péči využit?

Příspěvek může být využit k zajištění pomoci od registrovaného poskytovatele sociálních služeb nebo i neregistrované osobě. Je také možnost využít kombinovanou pomoc, tedy například část příspěvku vyplácet někomu z rodiny a část využít pro zaplacení péče od registrovaného poskytovatele.
Pokud se jedná o osobu blízkou (typicky člen rodiny), není třeba uzavírat žádnou smlouvu. Pomoc však může poskytnout také např. osoba z okolí nemohoucí osoby. Ta je v tomto případě považována za asistenta sociální péče a je třeba s ní uzavřít smlouvu o poskytování péče. Její vzor najdete například na webových stránkách Národní rady osob se zdravotním postižením ČR.


Jak se posuzuje nárok na příspěvek?

Posuzování je založeno na stupních závislosti, které jsou celkově čtyři. Posouzení míry závislosti vychází především ze sociálního šetření v domácím prostředí osoby, která o příspěvek žádá a dále lékařských posudků. Sociální pracovník posuzuje samostatné zvládání deseti základních životních potřeb. Sociální pracovník vyhodnotí kolik z těchto deseti potřeb není osoba schopna samostatně naplňovat. Stačí přitom, aby dotyčný jedinec nezvládal pouze jednu z aktivit u každé z potřeb.

Na základě skóre 0-10 (počet potřeb, které osoba nezvládá samostatně) se dále stanoví stupeň závislosti. Hodnocení je přitom rozdílné u osob do 18 let věku.

Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby (dle vyhlášky č. 505/2006)



a) Mobilita

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, otevírat a zavírat dveře, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je.

b) Orientace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v přirozeném sociálním prostředí, orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat.

c) Komunikace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení, chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv, vytvářet rukou psanou krátkou zprávu, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.

d) Stravování:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim, konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.

e) Oblékání a obouvání:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

f) Tělesná hygiena:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

g) Výkon fyziologické potřeby:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, zaujmout vhodnou polohu, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.

h) Péče o zdraví:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky, rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.

i) Osobní aktivity:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami, plánovat a uspořádat osobní aktivity, styku se společenským prostředím, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

j) Péče o domácnost:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí, obsluhovat topení a udržovat pořádek.


Vymezení skupin závislosti


Stupně závislosti se liší s ohledem na věk. U nezletilých dětí do 18 let je hranice počtu úkonů "měkkčí".

stupeň I (lehká závislost)
do 18 let: 3 potřeby
nad 18 let: 3-4 potřeby

stupeň II. (středně těžká závislost)
do 18 let: 4-5 potřeb
nad 18 let: 5-6 potřeb

stupeň III. (těžká závislost)
do 18 let: 6-7 potřeb
nad 18 let: 7-8 potřeb

stupeň IV. (úplná závislost)
do 18 let: 8-9 potřeb
nad 18 let: 9-10 potřeb

Jaká je výše příspěvku na péči?

Výše příspěvku na péči se odvíjí od skupiny závislosti a zároveň od věku (do 18 let/nad 18 let). Je vyplácena pravidelně každý měsíc. Uváděna je výše příspěvku na péči od 1.1.2017.

stupeň I (lehká závislost): 3 300 Kč/880 Kč

stupeň II (středně těžká závislost): 6 600 Kč/4 400 Kč

stupeň III (těžká závislost): 9 900 Kč/8 800 Kč

stupeň IV (úplná závislost): 13 200 Kč/13 200Kč


Kde je možné o příspěvek žádat?

Žádost se podává na místně příslušném Úřadě práce. Pokud je ve městě více poboček, je třeba zjistit, která z nich je výplatou příspěvku pověřena.

Dohledat potřebný kontakt je možné na integrovaném portálu MPSV. Zde si dle svého bydliště vyberete příslušnou krajskou pobočku a dále si můžete v levém menu vybrat kontaktní pracoviště podle města, kde žijete. Příslušnost je dána místem trvalého pobytu.


Musí osoba, která o příspěvek žádá na úřad osobně dojít?

Ne, lze žádat i prostřednictvím pošty. Potřebný formulář si můžete buď vyzvednout na pobočce nebo si ho vyplnit elektronicky a poté vytisknout. Formulář pro žádost o příspěvek na péči najdete zde. Je třeba ho podepsat a doručit na úřad. To je možné udělat buď osobně nebo zasláním. Osoba, která o příspěvek žádá, tedy nemusí nikam chodit. Pokud je to třeba a z důvodu zdravotního stavu to není možné, může napsat někomu z rodiny plnou moc.

Přejít na vzor plné moci


Co dělat v případě, kdy pečující osoba nezvládá zároveň docházet do zaměstnání?

Pokud se jedná o osobu blízkou nebo osobu žijící se závislou osobou ve společné domácnosti (posuzuje se dle místa trvalého bydliště), může příspěvek na péči nahrazovat příjem ze zaměstnání.

Jak je to však v tomto případě s placením sociálního a zdravotního pojištění?

Od placení sociálního pojištění je osvobozena a zároveň se jí doba péče počítá jako náhradní doba pojištění pro účely důchodového pojištění. Musí však o této skutečnosti informovat OSSZ dle místa trvalého bydliště (do dvou let od ukončení poskytování péče).

Kdo je osoba blízká?

Manželé, příbuzní v řadě přímé, děti, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů.



Co je třeba předložit

identifikační údaje žadatele a osoby, o níž je pečováno

doklady prokazující příbuzenský vztah (může se jednat například o rodný list či oddací list) nebo údaje prokazující společné vedení domácnosti (např. nájemní smlouva, občanské průkazy, výpis z katastru nemovitostí dokládající spoluvlastnictví atp.)

potvrzení z úřadu práce o stupni závislosti nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči (nebo před rokem 2012 potvrzení od obecního úřadu)

Zdravotní pojištění hradí stát všem osobám, které jsou uvedeny jako pečující osoby v žádosti o příspěvek. I tuto změnu v případě, že ukončujete zaměstnání a neregistrujete se zároveň na ÚP musíte na Vaši zdravotní pojišťovnu nahlásit.

V případě sociálního i zdravotního pojištění se však musí jednat o závislou osobu ve II. až IV. stupni závislosti. V I. stupni závislosti je to možné pouze u dětí do deseti let.



Odkazy na vzory v článku

Vzor plné moci






comments powered by Disqus